Slovensko a Česká republika mají na základě dlouhodobých historických vazeb mnoho společného. Blízkost obou zemí pramení nejen z dřívější společné federace, ale i z podobnosti jazyků, kultury i historie. Nakonec z těchto důvodů mají i konceptuálně obdobnou legislativu, včetně té energetické, nebo podobné uspořádání energetických institucí. Mají také v zásadě podobný energetický mix s podporou rozvoje jaderných zdrojů nebo podobné klimatické podmínky omezující masivní rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren.
Vnitřní evropský energetický trh, a nakonec celý elektroenergetický sektor, prochází zásadní transformací. Postupně je realizována vize evropské Energetické unie. Na úrovni EU byla připravena rozsáhlá a komplexní úprava energetické legislativy, legislativní balíček Čistá energie pro všechny Evropany, který minulý rok vstoupil v platnost. V centru pozornosti je postavení konečných zákazníků s cílem umožnit jejich aktivní participaci na trzích s elektřinou či flexibilitou. Vyšší konkurence a otevřenost trhů by měla vést k dalšímu zvýšení jejich efektivity.
Do popředí tak vystupuje vize „nové energetiky“, kde bude významnější role a zapojení konečných zákazníků s instalacemi střešních fotovoltaických panelů nejlépe doplněných baterií, ale i technologie mikrokogenerace nebo jen samostatné bateriové systémy různých velikostí. Aktuálně v tomto roce 2020 probíhá transpozice směrnice (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Směrnice nově definuje tzv. „aktivní zákazníky“, kterým dává explicitní právo účasti na trhu s elektřinou a dále pro ně stanovuje specifické podmínky. V této souvislosti také směrnice nově zavádí např. funkci „agregace“, roli „nezávislého agregátora“ nebo „zařízení pro skladování energie“ a definice „ukládání energie“ či „inteligentních měřicích systémů“.
Tyto významné změny a nové výzvy musí ČR i SR reflektovat. Obě země řeší velmi podobné otázky, výzvy i problémy. V ČR a SR je množství jednotlivých zájmových skupin v oblasti elektroenergetiky, jejichž účelem je obhajovat a prosazovat zájmy svých členů, jako jsou např. teplárenská sdružení, sdružení spotřebitelů, sdružení pro podporu akumulace, sdružení provozovatelů fotovoltaických elektráren apod. ČSEF je však platforma, jejímž cílem je vytváření nestranné a vyvážené pozice z dlouhodobého horizontu zajištující optimální fungování celého sektoru elektroenergetiky z národních pohledů, vyvažující zájmy všech zájmových skupin. ČSEF využívá organizačního zázemí AEM, které sdružuje nejvýznamnější energetické společnosti, asociace působící v oblasti energetiky a experty.
Praktickými cíli spolupráce jsou:
- Poskytování odborných stanovisek, doporučení a oponentur jako podporu pro rozhodování státních správ při naplňování energetických koncepcí (EK).
- Průběžně se vyjadřovat, komentovat a doplňovat EK ve strategických otázkách jako reakci na rychlý vývoj v oblasti elektroenergetiky a energetických trhů. Dále také průběžně vyhodnocovat jejich plnění a případně předkládat návrhy možných opatření.
- Poskytovat vyvážený a nestranný odborný pohled k připravované legislativě včetně transpozice směrnic EU.
- Poskytovat státní sféře zpětnou vazbu při řešení strategických otázek v oblasti elektroenergetiky.
Výroční konference ČSEF má pak vytvořit prostor pro živější a konstruktivní diskusi nejen o tématech a výzvách, k nimž je potřebné přistupovat společně, ale také o výsledcích, kterých se v rámci spolupráce podařilo dosáhnout.
ČSEF – platforma pro SR – ČR spolupráci
