Změny řízení zdrojů – zavedení jednotné celoevropské aktivace RE

ÚVODNÍ ČLÁNEK

Jaké bude mít dopady zavedení jednotné celoevropské aktivace RE?

Je bezesporu správná snaha o snižování nákladů na udržování výkonové rovnováhy, která nutně bude v důsledku zvýšeného objemu obnovitelných zdrojů více využívána. Logickým krokem je aktivace nabídek od těch nejlevnějších bez ohledu na státní hranice. Není příliš ekonomické, aby byla aktivována RE např. v ČR, jestliže v daný okamžik je dostupná levnější nabídka na Slovensku nebo v Německu. Podmínkou dostupnosti je však nejen nevyužitá nabídka „domácím“ provozovatelem, ale zároveň musí být k dispozici zbývající nevyužitá přeshraniční přenosová kapacita na daném profilu. To je také hlavním principem společných evropských platforem.

Aktivace nabídek RE je prováděna na základě jejich ceny v rámci společného cenového žebříčku. Detailnější popis evropských platforem je uveden v navazujícím článku Evropské platformy pro aktivaci RE více do detailu. Důležité budou platformy PICASSO pro aktivaci sekundární regulace (aFRR) a MARI pro terciální regulaci (mFRR).

Zásadní změnou bude přechod na marginální oceňování RE, kdy cenu bude určovat nejdražší nabídka. Tato nejdražší nabídka bude stanovena v rámci celého společného žebříčku a bude společná pro celý region, ve kterém dojde, díky dostatečnosti přenosových kapacit, k výměně RE. V ideálním případě dostatku kapacit bude tímto regionem celá EU. Aktivace RE tak vůbec nemusí být vyvolována systémovou odchylkou v dané kontrolní oblasti (v daném státě), ale nerovnováhou v okolních státech. Vzhledem k relativnímu dostatku kapacity s Německem (a úplnému dostatku kapacity mezi ČR a SR), lze předpokládat, že cenu regulační energie bude významně ovlivňovat německá výkonová rovnováha. Zvýšená odchylka v Německu tak může (a velmi pravděpodobně bude) přímo způsobovat vysoké ceny RE (a potažmo odchylky) v ČR nebo SR. Stejně tak naopak např. v případě výpadku i velkého zdroje v ČR, může být RE v ČR stále levná, protože v Německu bude zrovna pouze malá nerovnováha a tím dostatek dostupných levných nabídek.

Toto „sdílení“ ceny regulační energie se musí promítnout nejen do změny obchodní (nabídkové) strategie poskytovatelů RE, ale také do strategie všech subjektů zúčtování, kteří ponesou náklady na aktivovanou regulační energii. Její cena po připojení do centrálních platforem vůbec nemusí být závislá na velikosti systémové odchylky dané kontrolní oblasti, ale bude spíše závislá na velikosti celkové odchylky v rámci regionu vymezeného dostupností přeshraniční přenosové kapacity.

Nabídky regulační energie od poskytovatelů z ČR a SR se tedy „sesypou do společného pytle“ s nabídkami od poskytovatelů z okolních zemí. Při požadavku na aktivaci budou tyto nabídky cenově konfrontovány se zahraničními. Platformy pro sekundární (PICASSO) a terciální (MARI) regulační energii jsou samostatné, konkurenční soutěž tak bude oddělená pro každý typ regulace.

Podmínkou pro vytvoření společného žebříčku je standardizace nabídek. Ta pro české i slovenské poskytovatele bude znamenat zpřísnění podmínek (zejména FAT, detailněji popsáno v článku Evropské platformy pro aktivaci RE více do detailu). V případech, že by produkty RE byly natolik specifické, že by byla jejich standardizace nemožná, pak mají provozovatelé přenosových soustav možnost je nadefinovat jako tzv. specifické. Takovéto produkty pak nemohou vstupovat do centrálních platforem a zůstávají dostupné pouze pro národního provozovatele. Specifické produkty tak mají z hlediska konkurenční soutěže vzájemně opačné výhody a nevýhody: nabídky specifických produktů nebudou vystaveny zahraniční konkurenci, ale zároveň se nemohou přeshraničně uplatnit a vice-verza nabídky standardních produktů.

Z pohledu tržní konkurence bude podstatná zejména nabídková křivka RE v Německu. Ta je typickou „hokejkou“: z počátku poměrně dlouho plochá s výrazně nižšími cenami, než je průměr v SR / ČR, pak se však láme a začne velmi prudce stoupat (detailnější rozbor je připravován v některém z dalších článků k tématu). V případech, kdy by byla v regionu výkonová rovnováha bezproblémová (tj. byla nízká systémová odchylka), pak by jistě ceny byly v průměru výrazně nižší, než je tomu doposud. Naopak, v případech vysoké disbalance v regionu, budou ceny krátkodobě stoupat velmi vysoko. Propojení trhů může být příležitostí, kdy mohou být poskytovatelé, v některých čtvrthodinách, aktivováni i s nabídkami s velmi vysokou cenou, ale stejně tak i rizikem výraznějšího snížení cen ve většině ostatních případech.

Podmínky pro případné schválení specifických produktů jsou však poměrně přísné. Jejich zavedení podléhá schválení národního regulačního úřadu. Vyvstává tak otázka, zda by jejich zavedení pro slovenské a české poskytovatele vůbec bylo vítané nebo naopak. EU legislativa také umožnuje (v odůvodněných případech) provozovatelům přenosových soustav požádat o dvouletý odklad připojení do platforem. Uvítali by poskytovatelé regulační energie tento odklad?

Ve většině čtvrthodin (nebo přesněji period pro zúčtování RE) je pravděpodobné, že díky zvýšené konkurenci dojde ke snížení ceny RE. Jestliže budou zachovány v průměru vyšší ceny slovenských a českých poskytovatelů, pak tyto nabídky budou aktivovány méně často. Pro provozovatele přenosových soustav pak bude podstatné, zda poskytovatelé snížení příjmů z RE promítnou do zvýšení cen rezervace, tj. podpůrných služeb. Tyto trhy zatím zůstávají národní a poskytovatelé nejsou vystaveni zahraniční konkurenci. Integrace a harmonizace trhů s podpůrnými službami totiž dosud není obligatorní, nicméně evropská legislativa již nepřímo jejich sjednocení vyžaduje. Zavedení evropských platforem je totiž pouze jednou z mnoha změn v oblasti podpůrných služeb a RE iniciovanou evropskou legislativou. Širší kontext včetně popisu nové terminologie (např. změna terminologie služeb výkonové rovnováhy) jsou předmětem článku Reforma podpůrných služeb a regulační energie.

V ČR i SR je podmínkou pro možnost zadání nabídky RE (jak pro sekundární, tak terciální regulaci), v přípravě provozu (příprava provozu je chápána jako vložení nabídky – detailněji v článku Evropské platformy pro aktivaci RE více do detailu, předchozí rezervace ve formě podpůrných služeb. Poskytovatel má povinnost podpůrné služby sjednané s připojujícím provozovatelem rozepsat do přípravy provozu s uvedením ceny RE v případě aktivace. Poskytovatel nemůže do přípravy provozu zadat větší (ani menší) množství RE, než kolik je objem sjednaný v podpůrných službách. To je podstatný rozdíl např. od Německa, kde je možné pro terciální regulaci zadávat tzv. „volné nabídky“, tj. nabídky RE bez vazby na podpůrné služby. Tato možnost by mohla být pro poskytovatele umožněna i v rámci platformy MARI.

Z hlediska obchodní strategie je jistě podstatnou nevýhodou, že v případě volných nabídek poskytovatel neobdrží platbu za podpůrnou službu, ale pouze za RE (v případě aktivace). I přes to jsou tyto nabídky v Německu zcela běžné. Důvodem je, že platba za podpůrnou službu je velice nízká (na rozdíl od průměru v SR nebo v ČR) a poskytovatelé se snaží využít příležitostí, kdy krátkodobě ceny RE v důsledku zvýšené nerovnováhy prudce stoupnou. Tyto nabídky však musí být vysoce operativní a reagovat na vývoj cen. Uzávěrka pro zadávání nabídek pro MARI bude 25 minut před začátkem čtvrthodiny realizace. V rámci tohoto diskuzního tématu je tedy vhodné otevřít i otázku, zda by měly být v SR / ČR umožněny volné nabídky RE pro terciální regulaci (mFRR).