O zavedení společných evropských platforem pro aktivaci regulační energie (RE) se hovoří již několik let – jejich příprava a implementace je však poměrně náročná. Projekty PICASSO nebo MARI jsou již mezi poskytovateli poměrně známé a byly tématem mnoha přednášek na energetických konferencích, nicméně ucelenější přehledová informace schází. Cílem tohoto článku je poskytnout souhrnný popis včetně referencí na další podstatné informace k jednotlivým částem.
Základní principy zavedení jednotných evropských platforem pro aktivaci regulační energie byly již popsány v úvodním článku k diskusnímu tématu Změny řízení zdrojů – zavedení jednotné celoevropské aktivace RE. Byly diskutovány i hlavní dopady na slovenské a české poskytovatele a otevřeny klíčové otázky. Dále jsou hlavní principy a technické řešení rozebrány více do detailu.
Princip evropských platforem
Aktivaci nabídek regulační energie ze společného cenového žebříčku u všech platforem zajišťuje funkce optimalizace aktivace (AOF). V prvním kroku musí být vytvořen společný centrální seznam všech nabídek RE v celé EU, který je seřazen podle nabídkové ceny. Provozovatelé následně zadají své požadavky na aktivaci, které jsou vstupem pro tuto funkci optimalizace. Ta vybere nejlevnější nabídky s respektováním dostupných přenosových kapacit. Dojde k aktivaci v rámci regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy (PPS), kde je připojen daný poskytovatel nabídky RE (model PPS-PPS). Připojující PPS aktivuje příslušnou nabídku RE telemetrií na poskytovatele, který je následně odpovědný za dodávku RE.
Tento základní proces sběru nabídek, vytvoření společného žebříčku (CMOL – common merit order list) a centrální aktivace, platí obecně pro všechny typy RE (je vhodné připomenout, že předmětem je pouze RE, a nikoliv podpůrné služby), je shodný pro aFRR, mFRR i RR, IN a bude implicitní součástí aFRR (tyto nové kategorie podpůrných služeb jsou detailněji popsány v článku Reforma podpůrných služeb a regulační energie.
Velmi dobrý popis principu evropských platforem (včetně základního popisu procesů udržování výkonové rovnováhy aFRR, mFRR, RR i IN), jejich oceňování a vyhodnocení jejich zavedení, připravilo ENTSO-E v dokumentu Electricity Balancing in Europe.
V následném procesu musí být provedeno vyhodnocení dodávky a přeshraniční výměny RE: settlement. Jak tedy budou aktivované nabídky regulační energie zaplaceny a kdo ponese náklady? Náklady samozřejmě jako doposud ponesou subjekty zúčtování, kteří způsobili odchylku, v tom není žádná změna ani problém. Podle nařízení 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice (GLEB) musí být nabídky vyhodnoceny na principu marginálních cen. Všichni poskytovatelé RE daného typu (aFRR, mFRR nebo RR), kteří byly aktivováni v dané periodě zúčtování energie (dané čtvrthodině), dostanou shodnou cenu vypočtenou jako maximum z aktivovaných nabídek. Z pohledu trhu se tak jedná o zcela zásadní změnu. Dopady jsou diskutovány v úvodním článku k diskuznímu tématu Změny řízení zdrojů – zavedení jednotné celoevropské aktivace RE
Evropské platformy pro aktivaci regulační energie
Pro každý typ služby výkonové rovnováhy bude implementována na základě požadavku GLEB samostatná evropské platforma. Aktuálně probíhá implementace platforem a jejich vývoj je velmi živý – je možné jej sledovat na webu ENSTO-E:
Projekt | Služba výkonové rovnováhy | Reference na ENSTO-E |
PICASSO (Platform for the International Coordination of Automated Frequency Restoration and Stable System Operation) | aFRR (dříve sekundární regulace) + IN | PICASSO |
MARI (Manually Activated Reserves Initiative) | mFRR (dříve terciální regulace) | MARI |
TERRE (Trans European Replacement Reserves Exchange) | RR služba regulačních záloh, využívání této služby je volbou každého provozovatele | TERRE |
Pro úplnost: není připravována žádná platforma pro aktivaci primární regulace, nyní označované FCR, protože tato probíhá z principu decentralizovaně.
Platforma PICASSO bude implicitně obsahovat i proces vzájemného vykrácení odchylek, tzv. imbalance netting (IN). Aktuální neodregulovaná odchylka dané kontrolní oblasti (oblast, ve které působí daný provozovatel) je v podstatě rovna požadavku na aktivaci aFRR. Nejedné se tedy i nic jiného, než že v prvním kroku budou nejdříve vykráceny požadavky provozovatelů na aktivaci v protichůdném směru (za předpokladu dostupnosti přenosové kapacity). Tím prakticky dojde „k pohlcení“ dnešního projektu IGCC . MARI bude platformou pro aktivaci terciální regulace s dobou náběhu 12,5 min., na kterou budou převedeny dnešní 15 min. služby (viz dále). I tato platforma v prvním kroku optimalizace provede vykrácení požadavků na aktivaci v opačných směrech. Z pohledu typu služby je trochu specifická platforma TERRE. Služba RR (replacement reserves) nebyla v ČR ani SR využívána, nicméně v ČR se k této službě přibližoval vyrovnávací trh provozovaný ve spolupráci ČEPS a OTE (operátor trhu, OTE, a. s.). Této platformě je věnována poslední kapitola článku.
Postupně se do projektů zapojili provozovatelé přenosových soustav z většiny zemí EU (s výjimkou TERRE) a projekty lze již považovat za celoevropské.
aFRR: PICASSO | IN: IGCC |
mFRR: MARI | RR: TERRE |
Účast v platformách je pro provozovatele povinná a hlavní principy jejich implementace tedy musí být legislativně zakotveny. Provozovatelé měli povinnost připravit tzv. implementační rámce platforem, které musí obsahovat obecnou strukturu platformy, plán zavedení, vymezení funkcí nezbytných pro jejich provoz, pravidla správy a provozování včetně určení subjektu, který bude jejich provozem pověřen, atd. Zejména také musí obsahovat definici standardních produktů RE (dále podrobněji v kapitole Dopady na poskytovatele z pohledu trhu). Rámce následně posoudil a schválil ACER. Implementační rámce jsou sice pro provozovatele právně závazné, nicméně z praktického hlediska při hledání odpovědí na konkrétní detaily technické implementace, obtížně čitelné. Pro tyto účely jsou vhodnější tzv. Explanatory documents, které jsou jejich součástí.
Služba výkonové rovnováhy | Projekt | Článek podle GLEB | Reference na implementační rámec | Reference na Explanatory document |
RR | TERRE | čl. 19 | Implementační rámec RR [1] rozhodnutí ERÚ | ED RR_RR |
mFRR | MARI | čl. 20 | Implementační rámec mFRR rozhodnutí ACER dodatky k rozhodnutí ACER | ED mFRR_IF |
aFRR | PICASSO | čl. 21 | Implementační rámec aFRR rozhodnutí ACER dodatky k rozhodnutí ACER | ED aFRR_IF |
IN | IGCC | čl. 22 | Implementační rámec IN rozhodnutí ACER dodatky k rozhodnutí ACER | ED IN_IF |
Harmonogram zavedení evropských platforem
Základní harmonogram zavedení platforem je pro všechny platformy shodný a skládá se z následujících kroků:
- Provozovatelé přenosových soustav připraví návrh výše zmíněných implementačních rámců.
- Schválení rámců ACER (nebo v případě RR relevantními regulátory) – proces schvalovaní je trochu složitější, nicméně tento detail není pro účely tohoto článku podstatný.
- Zvolení provozovatele pro každou platformu.
- Příprava platforem, zejména implementace softwarových řešení, podle implementačního rámce.
- Spuštění provozu platforem.
IGCC byl již při přípravě návrhu GLEB funkčním projektem, a i základy TERRE již byly položeny v předchozích projektech, tedy GLEB dal povinnost provozovatelům připravit rámce do 6 měsíců od jeho schválení, tedy do poloviny roku 2018. Rámec pro RR pak byl schválen na konci roku 2018 a TERRE tak muselo být v provozu v souladu s GLEB od začátku roku 2020. Příprava rámce pro IN se ukázala o něco složitější, IN byl schválen ACER až 24. 6. 2020. Od tohoto data mají všichni provozovatelé povinnost se do jednoho roku připojit do IGCC.
Od počátku bylo zřejmé, že rámce pro aFRR a mFRR budou potřebovat více času a stejně jako u IN se u prvního návrhu ze strany provozovatelů nepodařilo dosáhnout shody mezi regulátory a návrh byl postoupen k rozhodnutí ACER. ACER tyto rámce pak upravil a schválil 24. 1. 2020. Do dvou a půl roku, tedy do poloviny roku 2022, mají provozovatelé povinnost se k platformám připojit a s tím také přejít na využívání standardních produktů RE (nikoli standardních produktů regulačních záloh, i když obojí spolu souvisí).
Provozovatelé mají možnost požádat až o dvouletý odklad připojení k platformám, který schvaluje národní regulátor. Je tak otázkou na SEPS a ČEPS (je připravován článek otázky s odpověďmi na provozovatele), zda uvažují o využití této možnosti.
Standardní produkty regulační energie
Nutnou podmínkou pro možnost integrace nabídek RE do společného cenového žebříčku je standardizace produktů. GLEB proto zavádí tzv. standardní produkty RE (pozor na rozdíl od standardních produktů pro výkonovou rezervu, tj. podpůrné služby výkonové rovnováhy). Nařízení však v odůvodněných případech povoluje i využití specifických produktů. Definice standardních produktů jsou součástí příslušných implementačních rámců (pro aFRR i mFRR čl. 7 daného implementačního rámce). Přechod na tyto standardní produkty musí provozovatelé realizovat do připojení se ke společným platformám, tedy nejpozději od poloviny roku 2022 (nebo v případě derogace od poloviny roku 2024).
Hlavním parametrem je FAT (Full Activation Time). Implementační rámec pro mFRR stanovuje FAT na 12,5 min. V SR i ČR byly v terciální regulaci používány služby s FAT 15 min (MZ15, TRV15). Tyto služby tedy musí být převedeny na standardní produkt mFRR. SEPS a ČEPS se s tímto vypořádali každý jinak. SEPS v Technických podmienkach prístupu a pripojenia, pravidlá prevádzkovania prenosovej sústavy principu ponechává v platnosti současné služby až do konce roku 2021 a zavádí novou službu mFRR s FAT 12,5 min, v samostatné kapitole s účinností od 1. 1. 2022. ČEPS v aktualizovaném Kodexu PS sice již plně přechází na novou terminologii, nicméně úpravu FAT z 15 min na 12,5 min zatím nijak neřeší. Tato tedy bude řešena pravděpodobně v aktualizaci pro příští rok.
Oba provozovatelé (a návazně poskytovatelé) se také budou muset vypořádat s otázkou, jak naložit s podpůrnými službami terciální regulace s FAT kratším než 12,5 min. V ČR se jedná o mFRR5 (původní MZ5) a v SR o služby TRV10 a TRV3. Podle dosavadních informací u služeb MZ5 a TRV3 uvažují provozovatelé o jejich zachování, a tedy budou muset požádat své regulátory o jejich uznání jako specifické produkty. Podle kontextu Technických podmínek, SEPS od roku 2022 nepočítá již se službou TRV10.
FAT pro aFRR není až do konce roku 2024 harmonizován, nicméně PICASSO bude pro dodávku přeshraniční výměny RE mezi provozovateli předpokládat FAT 7,5 min. Jestliže dodávka aFRR od poskytovatele nebude odpovídat tomuto FAT, půjde způsobená odchylka na vrub připojujícího provozovatele přenosové soustavy. Od 18. 12. 2024 bude FAT harmonizována na 5 min. To bude pro české i zejména slovenské poskytovatele významné zkrácení a zpřísnění podmínek poskytování služby sekundární regulace. Toto podstatné zvýšení rychlosti změny výkonu však bude nesplnitelné pro některé starší (uhelné) zdroje. Obecně budou mít provozovatelé tři možnosti: 1. vypořádat se s pravděpodobným snížením objemu nabízeného regulačního výkonu sekundární regulace (kritické zejména pro Slovensko, kde je celkový nedostatek již dnes), 2. požádat svého regulátora o povolení zavedení specifického produktu i pro aFRR s delším FAT, nebo nakupovat část z objemu regulační zálohy aFRR (v tomto případě musí být obstarávána regulační záloha, a nikoliv regulační energie) v zahraničí. Jakou možnost či kombinaci možností provozovatelé zvolí, je jistě zajímavou otázkou, kde lze odkázat na připravovaný článek s dotazy na provozovatele.
Vybrané parametry standardních produktů RE (podstatné z pohledu poskytovatelů) shrnuje následující tabulka:
aFRR | mFRR | |
FAT | 5 min od 18. 12. 2024 | 12,5 |
Minimální velikost nabídky (minimum quantity) | 1MW | 1MW |
Granularita nabídky | 1MW | 1MW |
Interval platnosti nabídky (validity period) | 15 min. | 15 min. |
Minimální trvání dodávky (minimum duration of delivery period) | 5 min. | – |
PICCASSO a MARI jsou a budou nejdůležitějšími evropskými platformami pro aktivaci RE a je jim proto věnován i další navazující článek PICASSO a MARI více do detailu.
[1] Implementační rámec schvalují pouze regulátoři států účastnících se projektu, proces RR je nepovinný.
Příspěvky do diskuzního tématu
PICASSO a MARI více do detailu
PICCASSO a MARI jsou a budou nejdůležitějšími evropskými platformami pro aktivaci RE (IGCC bude implicitní součástí PICASSO a TERRE je spíše okrajová platforma), a proto je vhodné popsat je více do detailu. Nejdříve je…
Změny řízení zdrojů – zavedení jednotné celoevropské aktivace RE
V důsledku zavedení společných evropských platforem dojde od poloviny roku 2022 (nebo 2024 v případě schválení derogace) k celoevropskému propojení trhů s regulační energií (RE) (ne však s podpůrnými službami). Skončí tak národní trhy,…
Reforma podpůrných služeb a regulační energie
Úvod Čeští i slovenští poskytovatelé podpůrných služeb a regulační energie jistě již vědí, že je připravována, nebo již z části realizována, rozsáhlá reforma nákupu, aktivace i vyhodnocení jak podpůrných služeb, tak regulační energie. Tato…
Evropské platformy pro aktivaci RE více do detailu
O zavedení společných evropských platforem pro aktivaci regulační energie (RE) se hovoří již několik let – jejich příprava a implementace je však poměrně náročná. Projekty PICASSO nebo MARI jsou již mezi…