Úvod
Čeští i slovenští poskytovatelé podpůrných služeb a regulační energie jistě již vědí, že je připravována, nebo již z části realizována, rozsáhlá reforma nákupu, aktivace i vyhodnocení jak podpůrných služeb, tak regulační energie. Tato reforma je v podstatě vynucena evropskou legislativou. A změn je opravdu hodně. Nakonec i legislativy, která tyto změny vyžaduje, je nemálo. Informací k těmto změnám je již dispozici poměrně hodně a jsou již minimálně poslední tři roky pravidelně tématem mnoha příspěvků na energetických konferencích. Obecně platí, že EU legislativa nechává určitý prostor pro národní specifika. U mnoha technických detailů je konkrétní implementace volbou národního státu. I tyto možnosti volby jsou tématem diskuzních příspěvků na rozličných konferencích. Nicméně souhrnný rozcestník strukturovaných informací k danému tématu aktuálně není, natož diskuzní platforma s možností otevření otázek k možnostem volby národní implementace.
Cílem tohoto úvodního článku k diskutovanému tématu je poskytnout ucelený a souhrnný přehled a posloužit jako rozcestník k dalším detailnějším informacím. Jistě nemá smysl opakovaně popisovat co již bylo publikováno, tedy tento článek obsahuje spíše množství odkazů na další zdroje (je však předpokládána základní znalost angličtiny). Dalším cílem je v rámci zmíněného přehledu nastínit a otevřít diskuzi k otázkám, které budou ve středu zájmu českých a slovenských poskytovatelů.
Je záměrem podle témat otevřených v diskuzi a zájmu poskytovatelů pak následně připravit další články či diskuzní příspěvky ze strany nejen expertního týmu ČSEF. Pravidla pro podpůrné služby a regulační energii stanovují provozovatelé, tedy předpokládáme jejich oslovení se žádostí o vyjádření k otázkám na provozovatele vyplývajících z diskuze. Otevřením diskuze v rámci odborné veřejnosti, expertního týmu a zapojením zodpovědných institucí bude naplněn záměr ČSEF fóra.
EU legislativa
Energetika se dostala do středu zájmu v rámci snahy EU o pozici světového lídra a vzoru při boji s klimatickými změnami. V důsledku toho vývoj evropské energetické legislativy v celém posledním desetiletí velmi rychle pokročil. Než se podaří implementovat minulé směrnice a nařízení již jsou schválena nová. Nakonec poslední legislativní balíček Čistá energie pro všechny Evropany je zdaleka největším ze všech tří nebo čtyř (záleží, jak jsou energetické balíčky číslovány) předchozích. Pochopitelně není možné v tomto článku rozebírat veškerou energetickou legislativu (k tomuto tématu připravujeme samostatný článek), ale je nutné se omezit pouze na tu přímo obsahující ustanovení týkající se změn v oblastí podpůrných služeb a regulační energie.
Nařízení 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou ustanovilo povinnost připravit tzv. „kodexy sítě“ (čl. 6). Přestože je toto nařízení již víc než deset let staré, je příprava síťových kodexů stále velmi aktuální. Ve výsledku jich vzniklo celkem 8 (3 připojovací, 2 provozní a 3 pro trh) a velmi dobrý přehled síťových kodexů naleznete na stránkách ENSTO-E, které bylo jejich hlavním tvůrcem. Síťové kodexy po jejich přípravě a schválení ACER byly legislativně zakotveny ve formě nařízení.
Podpůrným službám a regulační energii se věnuje jeden z těchto kodexů a to nařízení 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice, dále označovaný jako GLEB (guideline on electricity balancing). Podle předmětu (čl. 1) toto nařízení stanoví podrobný rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice, včetně zavedení společných zásad pro obstarávání a zúčtování záloh pro automatickou regulaci frekvence, záloh pro regulaci výkonové rovnováhy a záloh pro náhradu, včetně společné metodiky aktivace záloh pro regulaci výkonové rovnováhy a záloh pro náhradu. GLEB se soustředil spíše jen na harmonizaci obstarávání a dodávky regulační energie a úmyslně se příliš nevěnoval obstarávání (nákupu) a standardizaci samotných podpůrných služeb[1].
GLEB vstoupil v platnost 18. 12. 2017, tím však další práce spíše začínaly. GLEB totiž ustanovuje povinnost přípravy dohromady více než 20 metodik a implementačních rámců, které však jsou právě tou velmi důležitou legislativní částí definující konkrétní postupy či parametry. Přehled přípravy implementace GLEB je opět dobře zpracován na stránkách ENTSO-E. Metodiky a implementační rámce zpravidla jsou schvalovány ACER, který pravidelně aktualizuje úplný přehled postupu jejich schvalování: ACER – implementační tabulka GLEB. Po jejich schválení jsou metodiky a implementační rámce zveřejněny jako individuální rozhodnutí ACER. Aktuálně je v podstatě příprava dokončena, jedna z posledních metodik je „ACER Decision 18-2020 on the harmonisation of the main features of imbalance settlement (ISHP)“ ze 16. 7. 2020.
Podpůrným službám, tj. rezervaci regulačního výkonu, se věnuje nařízení 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou, které je součástí zmíněného balíčku Čistá energie pro všechny Evropany (to obsahuje celkem 4 směrnice a 4 nařízení). Nařízeni obsahuje přímá konkrétní pravidla pro trh s podpůrnými službami. Obecnější požadavky pro trhy, a to včetně trhů s podpůrnými službami a regulační energií stanovuje směrnice 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (také součást uvedeného balíčku).
Terminologie služeb výkonové rovnováhy
Pro správné čtení a výklad legislativy je podstatné věnovat pozornost rozlišování pojmů služeb výkonové rovnováhy. Anglický výraz „balancing“ nemá žádná dodatečně přesný český ekvivalent, tedy při překladu bylo trochu oříškem nastavení vhodných terminologie. Je zásadní rozlišovat mezi regulační energií (tj. veličiny v jednotkách kWh nebo MWh) a zálohou regulačního výkonu (v jednotkách kW nebo MW), které české/slovenská legislativa (včetně českého Kodexu PS a slovenských Pravidel …) označuje spíše pojmem „podpůrné služby“.
| AN | CZ | SK | Popis |
| balancing services | služby výkonové rovnováhy | regulačné služby | regulační energie nebo regulační záloha, anebo obojí |
| balancing energy | regulační energie | regulačná energia | energie používaná provozovateli přenosových soustav k zajišťování výkonové rovnováhy a dodávaná poskytovatelem služeb výkonové rovnováhy |
| balancing capacity | regulační záloha | disponibilita | objem regulačních záloh, k jejichž poskytování se zavázal poskytovatel služeb výkonové rovnováhy a ze kterých se poskytovatel služeb výkonové rovnováhy zavázal po dobu trvání smlouvy předkládat provozovatelům přenosových soustav nabídky na odpovídající objem regulační energie |
Je typickou chybou zaměňovat požadavky na standardizaci produktů regulační energie požadovanou v GLEB se standardizací produktů podpůrných služeb. Dále budou např. diskutovány evropské platformy pro aktivaci regulační energie implementované opět na základě požadavků GLEB. Tyto se týkají pouze nabídek regulační energie (tyto platformy tedy nejsou určeny pro obstarávání a harmonizaci podpůrných služeb).
V ČR i SR je v tomto smyslu pak trochu nejasné, co je v legislativě myšleno „bidem“ nabídkou regulační energie, která je středobodem při implementaci platforem. Tedy nabídkou je vznik závazku dodávky regulační energie provozovateli, kde je definován objem a cena. Tímto závazkem v ČR a SR je až příprava provozu.
GLEB pojem podpůrných služeb nepoužívá, i když pojem „balancing capacity“ je fakticky jeho ekvivalentem, jestliže bychom podpůrné služby chápali v užším slova smyslu. Velmi často jsou totiž podpůrnými službami myšleny pouze „služby výkonové rovnováhy“. To je však nepřesné, protože podpůrné služby zahrnují i např. zajištění úrovně napětí v uzlech dodávkou jalového výkonu, start ze tmy nebo schopnost ostrovního provozu. Tyto jsou označovány jako „nefrekvenční“. Nově jsou pak podpůrné služby přímo definovány ve směrnici 2019/944 čl. 2(48): „podpůrná služba“ je služba potřebná pro provoz přenosové nebo distribuční soustavy, včetně služeb výkonové rovnováhy a nefrekvenčních podpůrných služeb, která však nezahrnuje řízení přetížení.
V terminologii podpůrných služeb a regulační energie GLEB zavádí …
- tabulka PR, SR, TR x FCR, aFRR, mFRR, RR, IN
GLEB
Hlavním předmětem GLEB jsou trhy s regulační energií, kde jistě nevětší praktické dopady bude mít zavedení společných, centrálních evropských platforem pro aktivaci regulační energie, tématu je věnována samostatná článek <odkaz: Změny řízení zdrojů – zavedení jednotné celoevropské aktivace RE>. Dále se tedy článek zaměřuje na v GLEB minoritní téma regulačních záloh (balancing capacity).
Hlavní části GLEB
Podmínky pro trhy podpůrnými službami výkonové rovnováhy řeší spíše okrajově a všechny části týkající se rezerv jsou nepovinné. Nicméně přesto bude do budoucna významné téma přeshraničního sdílení a výměny regulačních záloh (sdílení i výměna jsou však pro provozovatele přenosových soustav nepovinné). Sdílením je společný nákup podpůrných služeb dvěma nebo více provozovateli, a to v množství nižším, než by byl prostý součet obstaráváních potřeb zúčastněných provozovatelů. Snížení společných objemů umožňuje využití sdílení rizika a vzájemné výpomoci (z matematického pohledu důsledek diverzifikace rizika ve stochastickém výpočtu objemů služeb). Výměna je společný nákup podpůrných služeb, kdy však tyto nejsou sdíleny a každý provozovatel obstarává plné potřeby, tedy se jinými slovy se jedná o prostý přeshraniční nákup služeb.
Standardní produkty regulačních záloh
- povinné při sdílení a výměně regulačních záloh
- SPBC „Methodology for a list of standard products for balancing capacity for frequency restoration reserves and replacement reserves“
- produkty podle SPBC:
Sdílení a výměna regulačních záloh
- popis principu
- jakákoliv přeshraniční výměna PpS musí být do 18 měsíců od schválení SPBC převedena na standardní produkty
- uvedení příkladu platformy https://www.regelleistung.net/ext/?lang=en
Pro přeshraniční výměnu či regulační energie je využívána přeshraniční kapacita zbývající po denních a vnitrodenních trzích s elektřinou. Podle legislativy explicitně nesmí být snižována kapacita pro přeshraniční obchod s elektřinou z důvodu výměny regulační energie. U regulačních záloh je však již nutné přeshraniční kapacitu rezervovat, protože dodávka regulační energie v případě aktivace musí být garantována (garance dodávky je samotným smyslem platby za rezervaci, tj. platby za podpůrnou službu). O tuto kapacitu se pak musí podělit trhy s elektřinou a přeshraniční sdílení či výměna podpůrných služeb.
Do pěti let po vstupu GLEB v platnost, tj. do konce roku 2022, musí provozovatelé vypracovat komplexní metodiku výpočtu kapacity mezi zónami v časovém rámci zajištění výkonové rovnováhy. Pro stanovení přeshraniční přenosové kapacity pro výměnu nebo sdílení regulačních záloh mohou provozovatelé využít tři procesy/možnosti přidělování kapacity mezi zónami.
- Souběžná optimalizace přidělování – nabídky a poptávky regulačních záloh, tj. nabídky PpS ze strany poskytovatelů a poptávky po PpS ze strany provozovatelů, se zahrnou do implicitního přidělování kapacity s účastníky trhu se silovou elektřinou. Pro vyhodnocení jsou tak k dispozici všechny vstupy pro přímý výpočet cenových rozdílů mezi nabídkami a poptávkami obou komodit.
- Tržní přidělování je založeno na odhadech, kdy nejsou známé buď nabídky nebo poptávky pro silovou elektřinu, anebo pro výměnu či sdílení regulačních záloh. Cenový rozdíl mezi zónami, buď pro silovou elektřinu, anebo pro výměnu či sdílení regulačních záloh, je odhadnut výpočtem.
- Přidělování na základě ekonomické analýzy je založeno na odhadech, kdy nejsou známé nabídky nebo poptávky ani pro silovou elektřinu ani pro výměnu či sdílení regulačních záloh. Cenové rozdíly mezi zónami pro silovou elektřinu i pro výměnu či sdílení regulačních záloh jsou odhadnuty výpočtem.
- Možná další článek „Ceny PpS v Německu v porovnání s cenami v SR a ČR“?
GLEB také vyžaduje zavedení agregace a akumulace, nicméně toto téma je systematicky vyřešeno až v CEP.
Požadavky na podpůrné služby a regulační energii podle nařízení 2019/943 a směrnice 2019/944
CEP se skládá ze 4 směrnic a 4 nařízení a je doposud největším legislativním balíčkem v oblasti energetiky. Pochopitelně tak hlavním tématem CEP nejsou podpůrné služby a regulační energie. Pro lepší pochopení kontextu změn je vhodné si nejdříve přečíst <odkaz: Legislativní balíček Čistá energie pro všechny Evropany – přehledně“>.
Obecné požadavky
…
Nařízení … pravidla pro obstarávání PpS:
- PpS je nutné obstarávat odděleně pro každý směr, což znamená v případě SR podstatnou změnu u sekundární regulace.
- Zásadní omezení možnosti dlouhodobého nákupu PpS. Výběrová řízení podle návrhu smí probíhat maximálně jeden den předem a maximální délka kontraktu je také jeden den.
- 3. Zrušení omezení cen regulační energie
Směrnice je zaměřena zejména na práva spotřebitelů, které mají členské státy uplatňovat s cílem zajistit, aby byl trh s elektřinou v EU konkurenceschopný, zaměřený na spotřebitele, flexibilní a nediskriminační. Na rozdíl od nařízení, směrnice není přímo aplikovatelná a bude muset být transponována do legislativy SR.
Pro další interpretaci všech evropských legislativních aktů je zásadní definice trhů s elektřinou (čl. 2.9 směrnice):
„trhy s elektřinou“ trhy s elektřinou, včetně mimoburzovních trhů a burz pro obchodování s elektřinou, trhů pro obchodování s energií, kapacitou, službami výkonové rovnováhy a podpůrnými službami ve všech časových rámcích včetně termínovaných, denních a vnitrodenních trhů;
Trhem s elektřinou se tedy myslí i trhy s regulační energií a podpůrnými službami a vztahují se na ně shodné požadavky.
V rámci implementace transponované směrnice do národní legislativy, vzhledem k povinnosti úplného otevření trhu s podpůrnými službami pro stranu spotřeby, skladování elektřiny, agregátory, obnovitelné zdroje či distribuovanou výrobu, lze s velkou pravděpodobností předpokládat podstatnou úpravu v ČR Kodexu PS a v SR Prevádzkového poriadku prevádzkovateľa prenosovej sústavy, tak Technických podmienok prístupu a pripojenia, pravidlá prevádzkovania prenosovej sústavy.
Cílem EU legislativy je výrazně posílit práva konečných spotřebitelů, kteří mají právo volby výběru dodavatele nebo nově agregátora včetně zavedení institutu nezávislého agregátora. Agregátoři dostávají explicitní právo účastnit se na trhů s elektřinou, a tedy v kontextu výše uvedené definice i trhů s regulační energií a podpůrnými službami. Směrnice definuje dva typy agregátorů: „agregátora“ a „nezávislého agregátora“ (čl. 2):
18) „agregací“ funkce vykonávaná fyzickou nebo právnickou osobou, která kombinuje zatížení či vyrobenou elektřinu od více zákazníků za účelem prodeje, nákupu nebo aukce na jakémkoli trhu s elektřinou;
19) „nezávislým agregátorem“ účastník trhu vykonávající služby agregace, který není přidružen k dodavateli svého zákazníka;
Akumulace
…
[1] Důvodem byla především skutečnost, že všem zástupcům provozovatelů přenosových soustav (byl jsem jedním z členů) byla zřejmá nemožnost harmonizace velmi rozdílných produktů podpůrných služeb dohodou mezi provozovateli. Přestože provozovatelé se obecně velmi snažili, aby příprava probíhala „od spodu“, v tomto případě byla zřejmá potřeba nařízení „zhora“. K tomu také nakonec došlo viz nařízení ….
